No jo no...tak asi opravdu bude a nezbude nám nic jiného, než to, co říkáš. Tak zatím Ahoj

Zdar Radku a případným čtenářům této rubriky. Musím ti dát maximálně za pravdu, máš dobrý názor, jak by měl cvičný boj probíhat. Bohužel Fighting je mladá disciplína a pravidla nejsou ani jednotná ani vychytaná, takže nezbývá než na každých závodech zjistit co se smí a nesmí a pak se přizpůsobit. Což není dobré pro kvalitní přípravu, ale teď s tím toho moc neuděláme. V ČR jsou pokud vím 4 druhy Fightingu a není snaha to sjednotit. Už jsem jednal s hlavními představiteli stylů jujutsu, kteří je organizují, ale vše naráží na to, že do Čech přichází tyto styly z ciziny a mezinárodní svazy diktují pravidla. To samé je v Allkampf-Jitsu. Aby se to sjednotilo, tak by se musely domluvit hlavně ty mezinárodní svazy a to si upřímně myslím, že se to v blízké budoucnosti nepodaří. Hlavně se o to nikdo nesnaží. Mě z toho vyplývá jednoduchý závěr, na tréninku cvičit volný boj a snažit se co nejvíc přiblížit realitě, potkávat se s dobrými bojovníky a stále se učit. Na závody Fighting si jet pro zábavu a otestování nějakých technik, psychické odolnosti a přizpůsobivosti.

Ahoj, Martine Já si myslím, že nebyla narušena jen realita boje, ale férovost celého fightingu. Co se mi nelíbí je omezování \"palety technik\" závodníků nesmyslnými pravidly. Už jsi mi sdělil důvod, proč to tak je, ale z vlastní zkušenosti vím, že to co je u nás zakázáno je jinde dovoleno a naopak. Viz ony kroutivé páky zakázané ve fighting Jiu-Jitsu anebo páky na nohy v Judo. Ostatně v Judo už jsou kromě páky na loket snad zakázány téměř všechny páky. A po konfrontačních diskuzích na téma \"proč a jak\" je něco zakázáno a něco povoleno, jsem vždy dostal odpověď, že \"s tímhle nikdy nebyl problém\" a jinde mi řekli, že ta samá věc JE problém, protože může dojít ke zranění. Myslím, že určitá míra zranění je nevyhnutelná, jelikož cvičíme kontaktní disciplíny a ne mazlení. Schválně nekomentuji zásahy rozhodčích, protože ti posuzují subjektivně celý zápas a do určité míry za bojovníky zodpovídají a z jejich strany se snažím mít pro posuzování pravidel maximální pochopení. ( pokud zrovna hlavního rozhodčího nedělá hlavní trenér jednoho z finalistů večera jako tomu někdy bývá). Co se snažím říct je to, že snaha omezovat zranění nesmyslnými pravidly dělá z celé disciplíny frašku, protože ten kdo by měl dávat maximální pozor a kdo by měl jednat hlavou a s technikou, je jak píšeš, právě závodník. Takže ten má odpovědnost za svého soupeře a obráceně. Takže co se týče zranění, tak pokud člověk nědělá co ( nebo na co) nemá na tatami nebo nepouští na uzdu příliš svoje ego a nechová se jako \"deb*l, tak pravidla můžou být jakákoliv a stejně zranění někdy přijde. Pokud by měl být fighting fér, nemělo by se stát, že oberou člověka co má lepší zem o možnosti vužít svých schopností atd. protože tomu druhému stačí naučit se jedno držení a ten první si kvůli pravidlům neškrtne. Já mám obavu, že to celé není jen kvůli ochraně zdraví, ale taky trochu z vypočítavosti, upřímně mi příjde, že největší základnu tvoří Taekwondo a to má do zápasu na zemi i reálného boje na ulici daleko. Pokud tvořil tyto disciplíny někdo, kdo nezápasil nikdy v Judo nebo Jiu-jitsu, pak ty pravidla musí být nesmyslná. (Tím nechci říct, že tvůrce pravidel nikdy nezápasil, píšu \"Pokud\"). Ono stačí aby je vytvořil trochu neobjektivně, trochu Taekwondu na míru a je to úplně mimo prostor rovných možností. umrtvují tak technický růst závodníku ve fightingu až příliš a to se mi nelíbí. Já osobně, jsem mnohem lepší (vztaženo sám k sobě) v úchopu a na zemi, než ve stoje a možná proto taky tolik křičím, ale opravdu mi to vadí. osobně považuji boj za jeden z nejvyšších druhů umění, protože člověk potřebuje víc než jen talent, ale musí rozvíjet cit a sám sebe k takové dokonalosti aby mohl vítězit aniž by ubližoval. Musí ovládnout nejenom mysl, ale i tělo a dalších plno věcí pochopit. Nesvystačí si se štětcem a citem pro barvy. (Bez urážky). Musí vnímat, mít určitou empatii, musí sám sebe sociálně povznášet a podporovat humanitu skrze BU, což je v očích některých lidí nemožný paradox, ale jde to, takže chápu i tvůj postoj Martine a plně s ním souhlasím. Nevolám po brutální řežbě, ale o rovných možnostech a korekci některých pravidel.

A poslední věc. Měl jsem možnost cvičit s pár kluky, kteří se věnovali \"brutalitám\" typu Valetudo, Grappling, Ultimátní zápasy a musím říct jedno :člověk, který je tupoun a agresor končí nejrychleji poražen. Ti kluci mají obrovský fyzický a hlavně technický fond. Nesmírnou vůli po fér play (jelikož každá zakázaná technika je zakázaná kvůli hrozbě REÁLNÉHO zranění) a žijí pro boj a jsou opravdu chytří, protože jim hrozí cokoliv ( tvrdý úder, hod, škrcení. Nemyslím proskočení kolenou, dupnutí na ohryzek atd..). Nemůžou se spoléhat na berličky v pravidlech. Pokud se rozhodnou, že na to nemají, tak odplácají. Nemůžou používat vyčkávacích taktik. Nikdo je nezastaví a nevyzve je ke stoupnutí si apod. A zranění? Oni modřinu za zranění nepokládají, ale za vlastní chybu. Ke zlomeninám nedochází víc jak jinde a co je na těchto \"magorech\" obzvlášť kladné, je jejich nasazení v tréninku, kdy jsem si musel sáhnout do svědomí stejně jako většina borců po tréninku s panem Haluzou, kdy jenom chodili a říkali \"Ty máš Haluzu? Tak to se pobliješ\". Sám kdybych neměl obavy, že se lidi zasrabí, bych vedl tréninky se stejnou intenzitou a rozhodně se k tomu hodlám směřovat. A to je taky to proč jsem doporučoval lidem zajít i jinam, aby viděli a měli zkušenost a nepapouškovali tu pak nějaký bludy o tom, že je něco nej a někdo že jsou magoři a že karatisti umí létat a aikiďáci umí brutální páky a je to o tom, \"že kudy chodíš tudy lámeš. Chtěl bych říct, že všechno končí a začíná u lidského strachu. Kdo se naučí překonávat svůj strach a naučí se překračovat vlastní stín a svoje ego, bude lepší bojovník, protože bude mít chladnou hlavu.

a teď už končím protože kdo to dočetl až sem, tak je bibliofil. AHOJ!

Super diskuze Honzo a Radku. Oba vás chápu, jak to myslíte a tak také můj názor. V AKJ se snažíme přiblížit reálné podobě technik formou mnoha cvičení a zároveň si zachováme odstup od bitky bez rozumu. Je důležité se podívat na cíl celého snažení a ten je v AKJ hodně jinde, než volný boj v ringu. Myslím že proto existuje mnoho stylů bojových umění, aby si každý mohl vybrat co ho baví a kam se chce dostat a jaké vlastnosti chce rozvíjet. AKJ Fighting má mnoho nedokonalostí, divných pravidel, ale všechna ta divná pravidla vznikla za účelem omezení úrazů. Tím ale byla narušena realita což není O.K.. Na druhou stranu je to jeden ze schůdků celkového rozvoje. To znamená necvičit jen Fighting, ale i reálný boj na tréninku. Osobně jsem zastáncem chytrého úderu nebo techniky, před sice účinnou ale hloupou brutalitou. Z hlediska celkového rozvoje osobnosti je agresivita, brutalita, zlost a nenávist tím nejhorším co si může člověk nadělit.
Ahoj a jen dále do diskuze.

K tomu poslednímu odstavci:
kopání do kolen - podívej se pořádně na to video (především t 2:00 - 2:15)
o úderech koleny a lokty píšeš sám

95% jsem střelil od boku. O přesné číslo zas tolik nejde. Myslel jsem tím, že nějaká zranění jsou, ale není jich zas tak moc. Na tom se asi shodneme, ne?

Souhlasím s tebou, že některá omezení jsou zbytečná. Třeba zákaz vstávání.

Pro Honzu: O systému AKJ jsem nepsal nic. Je rozdíl mezi technikami ze zkušebního řádu a potažmo technikami od M.Nováka a AKJ fightingem. Je nutné rozlišovat na co vlastně reaguješ a reagovat správně. Psal jsem o tom, že jednotlivci často podléhají názorům jiných bez opodstatněného důvodu. Možná jsem to špatně vyjádřil v mém minulém příspěvku a měl jsem napsat: \"Pokud věříte, že AKJ fighting je nejlepší ze všech kontaktních disciplín, tak se běžte podívat taky jinam, ať máte srovnání a můžete soudit na základě vlastní zkušenosti a nepapouškujte to, co jste slyšeli od lidí nebo svého mistra, protože neplatí, že mistr nebo kamarád má vždycky pravdu.\" Nemluvil jsem o systému výuky AKJ, ale o tom, že AKJ není nej. Je jaké je. Nej může být člověk. Ale není lepší nebo horší BU. AKJ fighting je paskvil díky pravidlům, z nichž některá jsou absurdní. Viz. ono klečení na jednom koleni. Tím ti odpadá polovina technik, které ses na tréninku s Fernandem naučil. Zajímalo by mě jakou souvislost se zdravím má například pravidlo, že nesmíš vstát, když druhý klečí nebo leží apod. Taky by mě zajímalo kde jsi vzal těch 95%. Máš to podložené nějakou studií nebo jsi to vypálil \"baj voko\"? Protože zranění bohužel patří do všech kontaktních disciplín a nevyhýbají se ani AKJ. Sem tam zlomený nos, sem tam naražené rameno nebo natažená šlacha. Třeba z Tameshi Vari si dost často lidé odnášejí horší zranění (zlomeniny, těžké naraženiny), takže se do tréninku vrátit hned nemohou. Je rozdíl mezi přehnanou opatrností, která dělá z disciplíny nesmysl a vyváženými pravidly, připouštějícími reálnost a univerzálnost i s ochranou zdraví. Je zajímavé, že třeba v Kyokushin se vedou údery se 100% razancí a trénuje se dál. Navíc bezpečnost začíná u každého z nás. Místo toho aby jsi přemýšlel jaké pravidlo neporušit, bys měl přemýšlet jak druhého nezranit. Zranění způsobená nezaviněně...tak těm se nevyhneš při jakýchkoliv pravidlech. Navíc jsem si z tréninku odnesl jedno mnohem horší zranění, než ze všech zápasů co jsem měl na ulici nebo při sparingu, což asi taky o něčem svědčí. A tvůj poslední odstavec je reakce asi na úplně něco jiného. V tom videu nepadl jediný schválně mířený úder do obličeje loktem a neviděl jsem ani prokopávání kolen a ani já jsem o tom nic nepsal, tak nevím na co reaguješ. Já pravidla z toho videa nevyčtu. A ani jsme se o konkrétní podobě pravidel nebavili, takže nevím co jsi těmi koleny a lokty myslel. Tak zatím Ahoj

Pro Radka:
AKJ na očích klapky nemá. Kdyby je měl, nezvali bychom si na seminář Fernanda z brazilského JJ, na soustředění Matěje Nováka, Iva Kosinu a Mirka Haluzu, neměnil by se zkušební řád, aby techniky byly prakticky použitelnější, nepřikládala by se větší váha randori atd.
Pokud jde reálnost fightingu, je třeba vždy najít kompromis mezi opravdovostí a ochranou zdraví. Po našem fightingu se 95% lidí může hned zase zapojit zpátky do tréninku a nemusí se dva měsíce léčit. A to je docela fajn. Jde taky o to cvičit pro zdraví, radost a osobní rozvoj.
(Pro nácvik opravdu tvrdých technik známe i jiné metody - např. blackman)

A pokud chce někdo někomu rozkopat kolena a nechat si rozmlátit loktem obličej, nic mu nebrání najít si styl, kde se bude moci realizovat lépe.

Mno lidi, nechci sýčkovat, ale AKJ fighting není ani náhodou nejblíž. Stačí projet trochu webu a hle:

http://www.youtube.c…

to je podle mě fighting, jak by měl vypadat. Ne nějaký nesmysly o tom, že nesmíš z kleku vstávat, že se v úchopu nesmí bouchat, že se nesmí používat kolena ani lokty ( samosebou s chrániči) a tak dále. Stačí jenom nemít klapky na očích a nepropadat iluzi, že AKJ je nej. Všem bych doporučil, aby se zašli podívat i jinam, třebas virtuálně. Může se Vám poštěstit, že pochopíte z čeho AKJ vychází. Tak zatim

Jdu dnes trénovat s Ivanou a Zuzkou, vyzkouším vše, co bude v mých silách a co mé tělo dovolí. Techniky, to je moje. Jestli mě to chytne ať se skupina Cé Dé É F Gé a CHá třese. Pani prezidentová je silně neutuchající talent. Úplná 9tá technická Kalamity Jane!!!*8 Disciplíny u soutěžících se mi líbí všechny, ale protože mám trému, asi nikdy žádnou nikde neukážu Nejlepší je kata a randori, když to lítá řve a vře. To zbožňuju. Zdravím všechny příznivce allkampfua už se na Vás těším v září.

Mě se líbí všechny discipíny. Jen z přerážení mám obavy už od bílýho pásku. Jinak s tréninkama u nás v klubu jsem velmi spokojená. Jinak bych tam už nebyla .

No jasne ze je to daleko k realnemu boji, ale ve vztahu k ostatnim disciplinam je to podle mne nejbliz. Nevim presne, jak se na tomhle foru zaklada nove tema, tak sorry za trochu odboceni - jakpak vypada bezny trenink ve vasem klubu? Jste spokojeni?

Co se týče reálného boje, tak k tomu má fighting hodně daleko...sry, můj názor.

I když dělám allkampf poněkud krátkou dobu ,oblíbil jsem si všechny jeho discipliny.Ale i přesto mám nejraději ,randory,fighting a přerážení.

I přes poněkud nesmyslná pravidla fighting - je nejblíže reálnému boji, o což dle mého názoru v BU jde, nebo ne ?

Všechny disciplíny mají své. Nejde oddělit pouze jednu, všechny tvoří dohromady jeden celek. Zlepším-li se v jedné, projeví se to ve všech. Přesto nejradši mám katu.