zpět

Letní soustředění Allkampf-Jitsu

Věšín 30. 7. až 6. 8. 2005

Za devatero horami, za devatero řekami, za Brdskými lesy, za vojenským prostorem a dálnicí Praha – Příbram bylo jednou jedno chatkové rekreační středisko. Na první pohled vypadalo úplně obyčejně, ale už na ten druhý hned každý jen trochu bystřejší pozorovatel poznal, že se od těch tradičních poněkud liší. Travnatá plocha uprostřed areálu se po většinu dne hemžila podivně oděnými postavami, které čas od času vydávaly hlasité, převážně však neartikulované výkřiky. Některé z postav měly v rukou tyče, dřevěné meče, gumové nože a jiné se pohybovaly takříkajíc „nalehko“. Jedni se snažili ty druhé přemoci a ti druzí se tomu urputně bránili. Sem tam někdo během zápolení proletěl vzduchem, ale vesměs se valná většina asi ze 140-ti hlavového davu držela při zemi. Nezasvěceného diváka asi napadne: Soukromá armáda? Vojáci zase něco tají? Invaze z východu? Žádné strachy, to si jen dali kousek od Věšína dostaveníčko vyznavači bojového umění Allkampf-Jitsu (dále jen AKJ). A protože se nás letos sjelo opravdu požehnaně, vypadalo rekreační středisko Brdy u Věšína  první srpnový týden spíše jako malé městečko, kde každý chodí v karategi nebo judogi (oděv na cvičení).

Už na samém začátku letního soustředění mnozí z nás s úspěchem pochybovali, že se vyplní dlouhodobá předpověď, počítající s tropickými vedry. Škoda, že se právo spotřebitele na reklamaci nevztahuje i na počasí…Ale jak se říká: „Nejsme z cukru“ a tak jsme se všichni, tehdy ještě s optimistickým úsměvem na tváři, sešli na sobotním zahajovacím ceremoniálu. Koncepce cvičení na soustředění byla jednoduchá. Aby si všichni co nejvíce a nejlépe zacvičili, byli účastníci soustředění rozděleni do šesti skupin podle technických stupňů a věku. Protože se zde sjeli borci z deseti škol AKJ z celé ČR, bylo osazení skupin příjemně různorodé a člověk si tak zacvičil konečně i s někým jiným, než jen s okoukanými kolegy z oddílu. O tréninkovou náplň a organizaci se staralo celkem deset nositelů černých pásů od 1. do 4. Danu AKJ v čele s hlavním organizátorem soustředění Ing. Martinem Matoušem (4. Dan AKJ), presidentem AKJ pro ČR. O zpestření cvičení a náhled do dalších oblastí bojových umění se svou návštěvou v úvodním víkendu postarali Vladimír Hotovec (3. Dan Iai-do) a Matěj Novák (2. Dan Ju-Jutsu).

Všichni byli po prázdninovém lenošení přímo natěšení potrápit tělo trochou smysluplného pohybu, a tak jsme hned v úvodní den absolvovali dva tréninky. Několik skupinek se věnovalo opakování základních technik AKJ určených pro zkoušky, další pak testovali své úderové a kopové techniky při cvičení s box lapami a bloky. Část účastníků se pod taktovkou Vládi Hotovce seznamovala s taji a úskalími práce s mečem. Mnozí se snažili usměrnit dráhu svého bokenu alespoň tak, aby neublížili sobě a svému okolí, ale většina si ze cvičení odnesla pocit ještě hlubší. Ti pozornější totiž zjistili, že důležitější než svištění rozřezávaného vzduchu je koncentrace na imaginárního protivníka, přehled nad situací a tím i větší prožití všech dosud neznámých a nezvyklých pohybů. Stejně jako meč nebo boken, dopadala i Vláďova slova na naši hlavu dostatečně silně a ve správný okamžik. Proto, Vláďo, ještě jednou díky za tréninky i za poutavá večerní vyprávění.

V neděli jsme přivítali našeho dalšího hosta, Matěje Nováka, se kterým si většina účastníků soustředění mohla spočítat kosti a kůstky při praktikování Small Circle Ju Jutsu. O tom, že se jedná o záležitost více než účinnou, svědčilo veselé plácání dlaněmi o tělo nebo zem, ozývající se s železnou pravidelností z míst, kde Matěj předával techniky. Zasvěcení jistě hbitě pochopili, že mluvím o plácání, signalizujícím partnerovi kvalitně provedenou páku nebo škrcení. Díky Matějovu přesvědčivému výkladu i předvádění pak někteří jedinci začínali plácat preventivně, zvláště v okamžicích, kdy si vybíral dobrovolníky.

Protože jsme už od neděle přešli ke třem tréninkům denně, patřilo pondělní odpoledne relaxaci. Kdo si ale myslel, že bude relaxovat ve stínu chatky, ten se mýlil. Dílem pod vedením Martina Matouše, dílem pod dohledem Matějovým jsme pomohli našim, již začínající únavou ztrápeným tělům od bolesti. Při kompletní masáži, poté pomocí tlakových bodů a nakonec díky téměř gymnastickým cvikům jsme odstranili počínající bloky zad a krční páteře. Tak a byli jsme uvolněni na večer, kdy nás čekala další návštěva. Nabitou atmosféru našeho soustředění přijel rozvibrovat svými rytmy pan Jan Čambal. Kdo nezažil živé vystoupení hry na bubny, kdo neprocítil všechny zvuky a váhu okamžiku, ten těžko pochopí propojení nástrojů, rytmu a tanečníků. Kdo chtěl, ten si večerní koncert prožil nejen poslechem, ale i pohybem a ti ostatní probírali, co jim přinesou další dny cvičení.

Soustředění došlo do své poloviny a to bylo také znát v náplni tréninků. Od základních technik a jednoduchých principů cvičení postupně vygradovalo k zásadám volného boje a v tréninkovém plánu se postupně u většiny skupin objevily různé typy randori (volný boj). Pohyb při volném boji sice značně znepříjemňovala podmáčená půda, ale mokré trsy trávy byly při pádech alespoň milosrdně měkké. A počasí? Objednávka tropických veder nevyšla a tak každý z nás řešil spíše dilema mezi vlažnou sprchou v umývárně nebo pod širým nebem. Prioritu má samozřejmě cvičení, a tak se cvičilo, až se z nás „lilo“. Vždyť nikdo z nás předem neví, kdo na něj v reálu zaútočí, ani jaké zrovna budou podmínky. Věrni heslu: „Těžko na cvičišti, lehko na bojišti“, jsme na sobě nenechávali znát únavu nebo nechuť do cvičení a i to oblékání navlhlého karate-gi se stalo vlastně jakýmsi před-tréninkem.

Středeční odpoledne bylo výjimečné hned z několika důvodů. Jednak bylo podle plánu tréninkové volníčko a druhak byl pro všechny děti do 13-ti let, kterých bylo více než čtyřicet, připravený sebeobranný okruh okolo tábora. Děti vycházely samostatně v časových intervalech a cestou řešily různé situace, které by je mohly potkat v reálném životě. Od jednoduchého míjení chodců, k slovnímu obtěžování, lákání do ústraní, ohrožování partou výrostků nebo i přímý útok tzv. blackmana (opancéřovaný instruktor, do kterého lze vést údery naplno, do kterékoliv části těla včetně hlavy). Na jedné ze zastávek měly děti za úkol vyřešit otázky ze základů zdravovědy, kterou postupně všechny prošly v předchozích dnech. Každé stanoviště si poznamenávalo výsledky a tak jsme mohli snadno vyhodnotit ty nejúspěšnější „stratégy sebeobrany“.

Ten, kdo přemýšlel nad silami lidské mysli, viděl u mistrů bojových umění věci, které nemohl vysvětlit nebo prostě jen dumal nad principem meditací, si nenechal ujít večerní návštěvu buddhistického centra školy Karma Kagjű Diamantové cesty v nedaleké vesničce Těnovice. Tam byla pro nás připravena přednáška na téma buddhismu, ale nelekejte se…celá rozprava byla jen o člověku, životě a o tom co s tím vším můžeme dělat, pokud chceme. Zkrátka příjemnou rozpravou zakončený den.

A byl tu čtvrtek a ke slovu už začaly přicházet výuky nových technik na zkoušky, nových principů pohybů, seznamování s dosud neprocvičenými kombinacemi a kata nebo povídání o strategii a taktice v sebeobraně. Ono se to možná nezdá, ale správné a včasné vyhodnocení nebezpečné situace, může ochránit zdraví a majetek třeba i bez boje. Pro někoho rutina, pro jiného novinka a od toho jsme na soustředění, abychom ten poměr vyrovnali. Nejvyšší technická i věková skupina, čítající cca 30 cvičenců (z toho 10 černých pásů) se začala věnovat tzv. aplikacím základních technik AKJ. Jedná se o přizpůsobení základní formy techniky dané situaci. Cílem je ubránit se, a tak se všichni v sobě snažili potlačit dogma zkušební verze techniky a pružně reagovat na nástrahy, které do boje přinášel aktivní útočník.

Čtvrteční podvečer patřil té něžnější polovině osazenstva. Kdepak, žádné tanečky nebo gurmánské orgie. Popravdě, většina dívek v akci trochu vyvracela obecné povědomí o své něžnosti. Byl tu totiž opět již výše zmíněný blackman a byl tu jen pro ně…Teprve když dá člověk do úderu všechnu energii, včetně zpětného nárazu při kontaktu, pochopí jak moc je boj únavný. Ke cti mnohým z žen a dívek nutno podotknout, že si volný boj s blackmanem vyzkoušely několikrát a zvládly ho na výbornou.

Páteční ráno už skoro každý pociťoval nostalgii z blížícího se konce soustředění. Poslední cvičení, poslední večer a pak rozloučení. Ale pozor. Někteří měli myšlenky úplně někde jinde. To byli adepti odpoledních zkoušek na technické stupně AKJ. A že jich nebylo málo! Téměř tříhodinový maraton úderů, kopů, pádů, pákových technik, randori a tameši vari (přerážecí techniky) absolvovalo 46 cvičenců, kteří usilovali o udělení technických stupňů od 9. do 2. kyu Allkampf-Jitsu. Zkoušky to nebyly lehké nejen kvůli únavě a namoženinám z uplynulého týdne, ale ani provlhlý terén nebyl úplně ideální. Alespoň že se konečně na chvilku přišlo ukázat sluníčko. Zkušební komise ve složení Martin Matouš (4. Dan AKJ), Pavel Hirsch (3. Dan AKJ) a Martin Hermann (3. Dan AKJ), tedy kompletní Kolegium danů AKJ, si poznamenala všechny chyby a v rámci večerního tréninku pak byly předány certifikáty úspěšným absolventům zkoušek.

Poslední večer patřil opékání buřtů, veselému a hlasitému(někomu stačilo jen hlasitému) halekání za doprovodu Allkampf-bandu a vyměňování zážitků z uplynulého týdne. Došlo i na jedno půlnoční narozeninové překvapeníčko, které zvedlo ze židlí leckterého fandu ladného pohybu.

Inu, konec dobrý, všechno dobré. Snad každý si odnesl z našeho společného týdne něco nového. Ať jsou to techniky, postřehy, zkušenosti ostatních nebo nové kamarády. A jestli se při vzpomínce na letní soustředění někomu vyloudí třeba jen jednou úsměv na tváři a vybaví si na chvíli ten pocit z dobrého cvičení, tak za nás organizátory můžu říci, že to stálo za to. Úspěšně a bez vážných zranění jsme se „procvičili“ tréninkovými plány až do samého závěru a věren tak trochu pohádkovému úvodu zakončím: „A pak žili, cvičili a jestli nezlenivěli…tak cvičí dodnes“.

Pavel Hirsch, 3. Dan Allkampf-Jitsu
vicepresident AKJ pro ČR


Fotogalerie

100_3703.jpg100_3707.jpg100_3933.jpg

100_4004.jpg100_4015.jpg100_4016.jpg

100_4017.jpg100_4192.jpgprezidentAKJ.jpg

P1000424.jpgP1000470.jpgP1000555.jpg

P1000605.jpgP1000606.jpgP1000723.jpg

P1000753.jpgP1010046.jpgP1010061.jpg

P1010072.jpgP1010073.jpgP1010101.jpg

P1010186.jpgP1010193.jpgP1010220.jpg


 

Seminář pro trenéry a Dan
Strakonice

termín: 1.9. a 2.9.2018

MĚSÍČNÍ E-KURZ
BEZPEČNĚ VE MĚSTĚ
ZDARMA!

Vložte jméno a email do formuláře a dostávejte celý měsíc návody, doporučení, řešení a strategii, jak se vyhýbat rizikům dnešních měst a jak předvídat nebezpečí.

ZAREGISTRUJTE SE!

*Email:
Jméno:
  
Vaše data jsou v bezpečí
SmartEmailing.cz

Naše videa

kanál: YouTube

Aktuality

22. mistrovství ČR v AKJ, Strakonice

• vloženy výsledky

více ... Zpravodaj, 16.5.2018

Národní pohár pro děti a mládež v AKJ, Most

• vloženy výsledky

více ... Zpravodaj, 9.4.2018

Samurai Cup, Chodov

• vloženy výsledky

více ... Fighting, 22.3.2018

Sekce Trenérská škola

• aktualizace obsahu stránky trenérská škola

11.2.2018

Akredit.kurz trenéra BU II.tř., Chomutov

• vloženy fotografie z průběhu akreditovaného kurzu trenéra bojových umění II.třídy

více ... Zpravodaj, 5.11.2017

Kalendář akcí 2018

• provedena aktualizace a doplnění kalendáře pro rok 2018

více ... Kalendář, 14.1.2018

Kalendář akcí 2018

• provedena aktualizace kalendáře pro rok 2018

více ... Kalendář, 27.12.2017

4.Krajský přebor v AKJ Č.Budějovice

• vloženy výsledky

více ... Zpravodaj, 28.11.2017

Oficiální kontakt pro ČR

Ing. Martin Matouš

prezident Allkampf-Jitsu Česká republika

licenční zkušební komisař do 2.Danu AKJ

6.Dan Allkampf-Jitsu

724 701 942

email: Martin Matouš

ChomutovČeské BudějovicePlzeňMilevskoMostNové HradyPísek
Stará BoleslavDomažliceBrnoStrakoniceTrhové SvinyNové StrašecíJaroměř

© Allkampf-jitsu ČR 2008

Zpět na začátek