zpět

San Benedetto del Tronto

Soustředění v Itálii aneb cestování kolem světa

Vyjeli jsme ráno v deset a už po minutě a půl všem začaly praskat v uších známé zvuky. Co to je? Co to kurňa je??? Klid lidi, to jen Jára otevírá plechovky s pivem.

Cesta do Itálie vedla malou oklikou z Chomutova do Plzně, tam jsme vyzvedli plzeňské kočky a Pepu a vtísnili jsme ho na zadní sedadla autobusu podle čísla jeho autobusenky hned vedle Martina, kde už seděli další velcí ramenáči Jára, Gábor, hihňalka uhihňaná a jeli jsme dál směrem na Itálii přes destinaci Praha. Ostatní účastníci zájezdu byli ponechaní na pospas jiným autobusům, a tak jsme dělali dobrá přání, ať se všichni potkáme tam, kde se máme potkat, a ať se nikomu po cestě nic nestane.

Super zapařený jsme v Praze přestoupili do dalších jiných a připravených autobusů a začali jsme pomalu trénovat pozice v otáčení a natáčení, protahování údů a vytahování jídel z batohů. Jak je nuda, musí se jíst! A pitný režim je taky důležitý. Přes den to šlo i nešlo, ale v noci už to bylo maso. Na záchodech v Německu jsme se klepali že po nás budou chtít Euro, a protože ho nechtěli, koupili jsme si čokolády a zmrzlinu.

Ještě že jsme mohli koukat aspoň na filmy! Hodní řidiči nám po škemrání pustili kreslenou pohádku ve slovenštině, přestože byl autobus plný dospělých a jen úplně vpředu seděly dvě nebohé děti. Asi karma. Pro větší pohodlí jeden vyčůraný dobrovolník ulehl do uličky, což bylo sice pohodlné a všichni ostatní se zkroucenýma a dřevěnýma nohama záviděli, ale už ne tak hygienické, protože tričko z autobusového koberce bylo pak stejné jako přídavné jméno dobrovolníka a patřilo nejspíš do koše.

Takže po stotisíci zastávkách na čůrání, protahování, po x vypitých pivech, lahvích becherovky, zalehlých uších od smíchu Alenky a zapnuté klimatizaci, po všech snědených dobrotách i báječně rozteklém lovečáku, který musel Gábor obětovat pro dobro všech bytostí, jinak by byl za lakomce, jsme před polednem zakotvili v oblasti Benedeto del Tronto, umístili své batohy zatím jen do stínu stromů v parku a čekali, až se vystěhují hosté, co byli v turnusu před námi.

Hurá k moři! Opravdu bylo slané! Hluboké jak Balaton a čisté jako studánka. Turistů jak nasráno a my! Skupina aktivních AKJ šílenců pobíhajících a řvoucích byla prozatím jen malé tajemství pro kino, které se mělo odehrávat teprve tehdy, až přijde první večerní trénink. Po menších problémech s ubytováním jsme nakonec všichni dostali své vytoužené apartmány, verandy, kuchyňky s nádobím a mohli se kochat výhledem na panoramata hor, bazén, háje stromořadí, vývařovnu a všechno báječné italské okolí.

Jak jsme se na konci turnusu dozvěděli od nových účastníků, minulý rok prý celý týden pršelo a vrcholky hor pokrýval sníh! To jsme ale měli štěstí. Ale nepředbíhejme! Jaká to chrabrost našich bojovníků! Jaká aktivita! Chvála jim a jejich neutuchající síle! Odpolední trénink přilákal na pláž víc čumilů než žirafa do ZOO. Bělounká kimona svištěla a plácala vzduchem, hrdinské výkřiky duněly v příboji a vějíře písku z odrážejících se silných nohou létaly všude kolem. Oči, uši, hlava, tělo, všude ten písek byl. Bylo to všechno italsky báječné. Taková rozvernost, že katy ve vlnách moře a totálně rozesmáté tváře byly na denním pořádku.

Přece si do moře nebudeme svlíkat kimono??? Dva dobrovolné tréninky denně a pořád plno! Cvičilo se od šesti a pořád plno! Paráda. Tréninky vnitřní energie, rozvoj technik a učení v jiném pásmu, než běžný trénink v Dojo. Ranní meditace přivedla mysl do klidu, zodpovědnost v účasti zas dobrý pocit a sílu, a tak byla chuť neustále podnikat nějaké aktivity. Metrový příkop vykopaný kolem třímetrového luxusního hradu, dvacet zápasů fotbalu, kde holky jely jako mašiny, volejbal, šlapadla, mazání krémíkama, řádění ve vodě, ale taky přejídání kvůli vůli úžasného českého kuchaře, který byl reklamou na pupek Čecha, a nezáviďte, kamarádi, hned po druhém dni přistání v Itálii přistálo i české PIVO! I český chléb! Prošut na každém rohu! Ukrojili vám ho dva plátky se sýrem do housky! Butylka pětilitrového dobrého vína za pět eur a každý den něco na slanině. Česká svíčková, moravský vrabec, špenátek, zelíčko a sbohem dieto. Dodnes jsem se z toho nevzpamatovala! Trhy se zaručeně pravým zbožím Prada, Gucci a Dolce a Gabanna. Ani vám nevím, jak se to píše. Nakoupili bychom každý asi sto a padesát ručníků od plážových prodavačů, ale my jsme dělali, že je nevidíme.

Ještě vám musím říct, jaké jsme dělali výlety. Ten první byl ze začátku celkem nevinný, nicméně ke konci velmi VINNÝ. Prohlídka starobylého městečka Acquaviva s úžasnou věží, náměstím a úúžasně úúzkými uličkami, fíky, které jsme trhali ze zahrádek rovnou do pusy, zmrzlinou na 5 Euro, kterou jsme oželeli a kochali se výhledem na nádhernou krajinu, a pak hurá dále za Robertem na vinici. Mňam, to bylo super. Naše bezvadná průvodkyně Stáňa nemusela překládat, protože majitel vinice Roberto uměl velice vtipně česky a na naše popichování odpovídal, že přece není blbá blondýna. Robertova praktičtější a opatrná maminka radši vypustila psa, jak nás viděla vycházet z autobusu, ale byla to jenom taková malá Ťapina. Uvidíme za rok. Pitbul? Roberto byl strašně vtipnej a jen Alence chtěl asi 3x za to hihňání naplácat a vyhrožoval, že už nenalije. Ale nalil kamarádi, a jak rád! Víno teklo proudem a kdo ví, kolik toho vypije jeden autobus? Mělo by Vám stačit, že Pepa jako degustátor dostal jednu dávku od Roberta stojícího na židli do pusy nalitou trychtýřem rovnou z kýble! Bagetky zapečené s olivovým olejem, salámky, fazolky a jiné ňamky zmizely rychle, ale vínka z malých kalíšků bylo k mání dosti. Cesta domů byla veselá a zpívaly se moravské a hanbaté písničky, a kdo nejvíc dělal ostudu a zpíval, jsem byla samozřejmě já. Naštěstí tam byla tma.

Další byl výlet PŘEŽRANOST. Za 15 Euro snězte a vypijte, co dokážete. Asi 20 chodů. Asi sto litrů vína. Předkrmy, mozzarela s rajčaty, pečené lilky, různé druhy těstovin a salátů, pečená masa a víno a víno a víno, ježiš, já mám žízeň. Ocenila jsem vše italské, netušila jsem, nikdy jsem tam před tím nebyla. Fandím jim, jsou víc milý než jsem myslela. Asi mi kdysi v Praze zkazili dojem kluci černých vlasů, pomáda a košile v džínách. Tady jsem viděla, že Italky dbají daleko víc na módu než v Chomutově! A jsou všechny daleko hubenější! Protože nemaj českýho kuchaře!

To, že jsou Italky fakt pěkný a hubený, jsme si taky všichni ověřili na třetím výletě nazvaným KLISTÝR v Aquaparku, kde bylo mnoho různých strmých, zatočených, prudkých a maximálně prudkých tobogánů – všech se stejným konečným efektem. Kluci si museli přitáhnout gumu v plavkách a holky udělat uzel na podprdách. Po celém odpoledni jsme pěkně vyráchaný jeli dom. Aktivita Lůcy, Šifiho, Járy, Alči, Gáboše, Ivči, Helenky, Pepíka a dalších mlaďochů z AKJ byla po celou dobu soustředění neutuchající. Když někde neběhali, tak skákali, a když neskákali, tak jezdili na bruslích nebo něco vymýšleli. To my rozvážnější už jen s poťouchlým a závistným úsměvem pozorovali a říkali si, jaký to bylo prima, když jsme byli mladí, a jak to ty děcka kurňa můžou vydržet? Mňo, ta mládež energická. Martin si teda aspoň s Honzou Rychnovským občas měřil svaly, ale marně. A my holky jsme se pekly na pláži a povídaly si. Ke konci soustředění jsme ještě navíc z nudy začaly některým počítat kousance od blechy. Kdo zažil, nepotřebuje komentář. :-)

Čtvrtý výlet byl PRIMA už od rána, starým jeepem jsme vyjeli do přístavu, kde na nás čekali lodní kapitáni, a my se na chvilku stali námořníky. Po nalodění na nádhernou a útulnou bárku, kterou by si každý přál, jsme se protančili na horní palubu a pařili jsme na lačno. Naši potácející se spolujezdci v metalových tričkách, co vykřikovali: „Tady to honcáá“, se ukázali jako domorodci a jako důkaz přátelství nabídli placatku slivovičky. Taky jsme kapitány vystrašili, a to když dali po výjezdu na širé moře povel ke koupání a kluci to vzali hopem z nejhornější paluby výskokem přes zábradlí. Ale jejich zvědavost byla silnější než strach, a tak si nechali ještě pár bláznivých skoků, hopů a kopů ukázat. Slaná voda pálila jako čert a sprška nikde, ale přece jsme nějaký námořníci, no ne? Co ještě? Ještě jsme si půjčili 3 rikši, kola pro šest osob a šílenou jízdou jsme se prohnali jak uragáni městem. Závodili jsme, cinkali, řičeli a předjížděli se a chodci nestačili uskakovat z cesty. Každý den jsme vlastně měli nějaký program a využili každou chvilku. Noční procházky po promenádách a uměle vytvořených parcích s vodopády a iluminací tvořících zajímavé barevné efekty nasvětlovaly naše fialovo žlutě modré a zelené prožitky. Aktivita místních lidi používajících kola, brusle a ranní svižnou chůzi nás odhalila. Italové jsou opravdu velice akční, žijí venku, jsou oproti návštěvníkům českých letovisk daleko sportovnější. A pak už jen ta zpáteční cesta kamarádi. Tak ta byla tak strašná, že vám snad ani radši nebudu kazit dojmy.

Tak ahoj v létě někde u moře!!!

Martina Šárová
TRC Chomutov

Fotogalerie

fotky od Martiny

 

17. Mistrovství ČR AKJ Fighting
Fighting
LowKick
Grappling
Hard Kata
Plzeň

17. Mistrovství ČR AKJ Fighting:br:Fighting, LowKick, Grappling, Hard Kata

termín: 3.11.2018

propozicereverspravidla Fightingpravidla Grapplingpravidla Hard katapravidla Fighting LowKickplakát

MĚSÍČNÍ E-KURZ
BEZPEČNĚ VE MĚSTĚ
ZDARMA!

Vložte jméno a email do formuláře a dostávejte celý měsíc návody, doporučení, řešení a strategii, jak se vyhýbat rizikům dnešních měst a jak předvídat nebezpečí.

ZAREGISTRUJTE SE!

*Email:
Jméno:
  
Vaše data jsou v bezpečí
SmartEmailing.cz

Naše videa

kanál: YouTube

Aktuality

17.MČR Fighting AKJ, Plzeň

• zprovozněna registrace kouče

více ... Kalendář, 14.10.2018

17.MČR Fighting AKJ, Plzeň

• místo odkazu jsou vloženy pravidla pro jednotlivé disciplíny

více ... Kalendář, 12.10.2018

17.MČR Fighting AKJ, Plzeň

• zprovozněna registrace
• aktualizace pravidel grappling o seznam kategorií
• vložen seznam kategorií pro AKJ Fighting

více ... Kalendář, 11.10.2018

17.MČR Fighting AKJ, Plzeň

• vloženy propozice, plakát, revers
• odkaz na pravidla

více ... Kalendář, 7.10.2018

Tiger Cup, Chomutov

• vložení výsledky

více ... Zpravodaj, 7.10.2018

22. mistrovství ČR v AKJ, Strakonice

• vloženy výsledky

více ... Zpravodaj, 16.5.2018

Národní pohár pro děti a mládež v AKJ, Most

• vloženy výsledky

více ... Zpravodaj, 9.4.2018

Samurai Cup, Chodov

• vloženy výsledky

více ... Fighting, 22.3.2018

Oficiální kontakt pro ČR

Ing. Martin Matouš

prezident Allkampf-Jitsu Česká republika

licenční zkušební komisař do 2.Danu AKJ

6.Dan Allkampf-Jitsu

724 701 942

email: Martin Matouš

ChomutovČeské BudějovicePlzeňMilevskoMostNové HradyPísek
Stará BoleslavDomažliceBrnoStrakoniceTrhové SvinyNové StrašecíJaroměř

© Allkampf-jitsu ČR 2008

Zpět na začátek